Motiv "Tři králové"
Na přední straně pplk. Josef Balabán, pplk. Josef Mašín, št. kpt. Václav Morávek. Na zadní straně poslední dopis pplk. Josefa Mašína psaný v pankrácké věznici několik měsíců před popravou.
Legendární skupina českého odboje Tři králové se začala formovat brzy po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 v rámci vznikající organizace Obrana národa. Tato skupina se zaměřovala hlavně na sabotážně-diverzní akce, sběr zpravodajských materiálů a kontakt s exilovou vládou. Skupina Tří králů se skládala z pplk. Josefa Mašína, pplk. Josefa Balabána a št. kpt. Václava Morávka, tito důstojníci čsl. armády spolupracovali s širokou sítí podzemního odboje a s organizacemi jako Obrana národa (ON), Politické ústředí (PÚ) a Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Při postupném rozkrývání této sítě pražským Gestapem musela skupina stále více vstupovat do ilegality a za své poměrně dlouhé působení v odboji mohla vděčit zejména přísnému dodržování konspiračních opatření.
Odbojová činnost
Hlavní složkou činnosti skupiny byl sběr zpravodajsky cenných informací a jejich následné předávání exilové vládě do Londýna. Pomocí svých kontaktů v odbojových organizacích mohli Tři králové sbírat informace o Vojenských transportech, poměrech v továrnách, ale i o chodu pražského Gestapa díky odbojářům, kteří tam působili jako česko-němečtí překladatelé. Zprávy byly do Londýna odesílány pomocí vysílaček Sparta I a Sparta II.
Další z činností skupiny byly trhavinové sabotáže a obstarávání zbraní. Ještě před úplným obsazením republiky se podařilo Mašínovi zajistit velké množství zbraní z Ruzyňské vojenské posádky. Další zbraně životně důležité pro odboj se mu dařilo získávat pomocí falešných dokladů přímo z německých posádek, nebo pašováním z Jugoslávie. Další diverzní činností byly různé pumové útoky. Tyto tzv. "pekelné stroje" byly specialitou Josefa Mašína, který jich za své působení v odboji vyrobil a použil stovky, například tzv. "falešná briketa", která okupanty přiváděla v zoufalství, byla ve skutečnosti jen malá kovová krabička přibližně o rozměrech a tvaru brikety naplněná trhavinou s iniciátorem. Namočená a posypaná uhelným prachem dokázala vyhodit do vzduchu celou parní lokomotivu. Dalším typem "pekelného stroje" byla malá trubička naplněná hořlavinou a ampulkou s kyselinou. Po rozbití ampulky kyselina začala rozežírat kovový drátek, až došlo ke kontaktu. Zastrčením této trubičky do balíku slámy bylo možné zničit celý náklad. Výbušniny byly převážně získávány pašováním z továren.
Tři králové se proslavili převážně díky svým "husarským kouskům", které přiváděli vyšetřovatele gestapa doslova k šílenství. Například jednou se Morávek v převlečení setkal v baru s Oskarem Fleischerem (vyšetřovatal gestapa pověřený dopadením Tří králů) od kterého si nechal zapálit cigaretu. O celém incidentu pak dopisem informoval Fleischerova nadřízeného. Morávek také pravidelně doručoval výtisky odbojového časopisu V boj! na pražské velitelství gestapa. Mašín dokonce jednou přivezl auto plné zbraní a na otázku svých překvapených spolupracovníků, kde získal tolik zbraní, odvětil, že je pomocí falešných dokladů a uniformy přivezl přímo z německé posádky.
Nejvýznamnější akcí skupiny byly bezesporu útoky na cíle v Německu. Ctibor Novák, švagr Mašína, který byl vyslán čsl. vládou do Berlína jako agent, tam umístil dva kufry naplněné trhavinou, jeden k policejnímu ředitelství a druhý k ministerstvu letectví. Další atentát byl proveden v únoru 1941 na berlínském Anhaltském nádraží a byl zamířen na vlak říšského vedoucího SS Heinricha Himmlera. Časovaná nálož vybuchla podle plánu, ale vlak vezoucí Himmlera nezasáhla, protože kvůli technickému problému přijel na jiné nádraží..
Konec skupiny
Jako prvního se gestapu podařilo 22. dubna 1941 při přestřelce postřelit a následně zajmout Josefa Balabána. I přes nelidské mučení neprozradil nikoho ze svých spolupracovníků.
Druhý byl dopaden 13. května 1941 Josef Mašín. Gestapo objevilo konspirační byt, ze kterého právě probíhalo vysílání. Mašín kryl střelbou dveře, a tak umožnil Morávkovi a radistovi Peltánovi uniknout spuštěním po drátu z balkónu. Sám ještě stačil těžce zranit jednoho z gestapáků, následně byl však sám zatčen. Utrpěl tři průstřely, proto byl odvezen nejprve do vězeňské nemocnice. Poté, co napadl svou ostrahu, byl přemístěn na Pankrác. I on byl surově mučen a několikrát se v cele pokusil o sebevraždu. Nakonec byl popraven 30. června 1942 na kobyliské střelnici.
Morávek dále pokračoval ve své činnosti. Osudným se mu stala až přestřelka s gestapem 21. 3. 1942, v níž padl u Prašného mostu.
